Česky | English
Životopis...

 

akademický malíř Jaromír Fajkus

akademický malíř Jaromír Fajkus (25. 3. 1924 - 30. 6. 2009)

Jaromír Fajkus se narodil 25.března 1924 ve Pstruží u Frýdlantu nad Ostravicí v Moravskoslezském kraji. Měl dva bratry, tatínek byl kovářem na šachtě, maminka bývalá textilní dělnice v domácnosti. Absolvoval obecnou školu, měšťanskou školu a v roce 1939 se začal učit kotlářem ve Vítkovických železárnách v Ostravě, kde pak také pracoval.

Jako téměř všichni mladí muži z Protektorátu byl za II.světové války nasazen na nucenou práci pro německou Říši. Díky dělnickému zaměstnání v těžkém průmyslu byl nahnán ke kopání zákopů do Trojanovic u Frenštátu až mezi posledními na Silvestra 1944. Při této příležitosti zde navázal celoživotní přátelství se spisovatelem Bohušem Strnadelem, známým pod literárním pseudonymem Četyna. Ten v něm probudil zájem o historii lidu, žíjícího okolo Beskyd.

Po osvobození až do roku 1947 opět pracoval v ostravských Vítkovických železárnách. V té době se začal vzdělávat ve večerních kurzech kresby, deskriptivní geometrie a ruštiny. Jeho zájem o historii se prohloubil i díky vojenské prezenční službě (1947-1949) ve Vojenském historickém ústavu v Praze, kde měl příležitost seznámit se ve větší míře s historickými dokumenty. V Praze také navštěvoval večerní kurzy kreslení. Po ukončení vojenské služby byl krátce (1949-1950) zaměstnán jako kreslič ve Stavoprojektu Praha.

V roce 1950 nastoupil do Státního kurzu pro přípravu pracujících na vysoké školy v Liberci v oboru výtvarném. V jeho rámci vybírali učitelé z Akademie výtvarných umění Praha nadané žáky. Jaromír Fajkus byl jako jeden z mála vybrán a přijat ke studiu na Akademii, kde začal studovat v roce 1951 u národního umělce Jana Želibského a akademického malíře Karla Mináře. Po přípravce a ročním studiu na Akademii byl nadaný žák navržen a jako jeden z mála vybrán ke studiu malířství v Leningradě.

diplom

V roce 1953 tedy odjel do Leningradu (Petrohradu), dnešního Sankt Petersburgu. Začal znovu, od prvního ročníku, na Repinově institutu Akademie umění SSSR. Šest let každé ráno vycházel z koleje na nábřeží Něvy a vyprovázel svými kroky lodě vyplouvající z náručí přístavu na nekonečné ledové moře. Z ateliérů profesorů R.R.Frence, Ivanovského, Bělousova a Mojsejenka, národního umělce SSSR, odcházel každé volné studentské odpoledne do leningradské Ermitáže, aby se učil na dílech mistrů francouzského impresionismu a velkých ruských realistů.

Prázdnin využíval především k cestám za výtvarným uměním a pobytům v okolí svého studijního působiště (Moskva, Leningrad); procestoval Ukrajinu, Lotyšsko, Estonsko, Krym, Kavkaz a nejdelší - půlroční - cestu podnikl do střední Asie. Se skříňkou barev a skicákem hledal a nalezl množství námětů, které později ztvárnil ve svých dílech.

Jedním z nejsilnějších dojmů v Samarkandu bylo setkání s tamější znamenitou ruskou malířkou Zinaidou M.Kovalevskou. Staré mohutné rozvaliny monumentálních staveb ze 14.-15. století, orientální bazar, dřepící prodavači nebo ultramarinová obloha nad večerním Samarkandem, to vše bylo Jaromíru Fajkusovi zjeveno, vniklo do jeho představ a tím i do jeho obrazů.

Po dokončení studia v Leningradě absolvoval tzv. Čestný rok na Akademii výtvarných umění v Praze u národního umělce Karla Součka.

V roce 1960 se oženil a usadil v Havířově, kde jako svobodný umělec pracoval a tvořil ve svém ateliéru. Maloval náměty z Ruska a střední Asie, figurální situační malby, portréty žen, dívek a dětí, květiny, zátiší, krajinu Moravy, Slezska a Šumavy, jemné ženské akty. Prostředkem jeho vizuálního vyjádření byla hlavně klasická malba olejovými barvami ve stylu realismu a imprese, vytvářel skvělé grafické listy, věnoval se také mozaice, vitrážím a sgrafitu.

Jaromír Fajkus maluje

Za náměty a inspirací absolvoval množství studijních cest do tehdy dostupných míst - SSSR (dnes Rusko, pobaltské a středoasijské republiky atd.), Jugoslávie (dnes Srbsko, Chorvatsko atd.), NDR (dnes SRN), Polsko, Maďarsko.

Kromě své tvorby také vedl výtvarné kroužky v okolí svého bydliště, např.:

Vždy byl ochoten a účastnil se besed o malířství a umění, o zemích, které procestoval, o historii beskydského lidu a vlastních zkušenostech. Mnohokrát o těchto věcech vyprávěl školákům i učitelům ve školách, kam byl pozván. Účastnil se mnoha výstav samostatně i společně s dalšími umělci, jeho jméno a dílo je zmiňováno v několika odborných publikacích, týkajících se umělců podbeskydí. V roce 2009 obdržel od primátora města Havířova Čestné uznání za celoživotní práci.

Od roku 1959 byl členem pobočky Svazu čs. výtvarných umělců (SČSVU) v Ostravě.
V letech 1963-1973 (do ukončení její činnosti) byl členem Tvůrčí skupiny Bezruč (Drozd, Držkovic, Fajkus, Havel, Holas, Holub, Kocůrková, Kubová, Majer, Podešva, Salichová, Swider, Šrámek, Terš, Wűnsche).
V letech 1968-1973 (do rozpuštění) byl členem Sdružení umělců slezských (SUS) Opava.
Od roku 1989 byl členem Výtvarného sdružení Oslava (členská organizace Unie výtvarných umění - UVU).
Mezi jeho přáteli a známými byli např.spisovatel Bohuš Strnadel (Četyna), znal a dopisoval si se svým strýcem Ferdyšem Dušou, osobně znal paní Zuzanu Švabinskou, dceru Maxe Švabinského, která se o něm zmiňuje ve své knize, znal a dopisoval si s mnoha dalšími známými výtvarníky.

Jeho aktivity byly poznamenány těžkou nemocí v roce 1981 a později také již narůstajícím věkem, což mělo za následek, že se stále více věnoval spíše individuální tvorbě ve svém havířovském ateliéru.

Se svou ženou vychoval syna a dvě dcery, jeho odkaz nesou i dva vnuci a tři vnučky. Pro svou rodinu byl akademický malíř Jaromír Fajkus vždy studnicí zkušeností a životní moudrosti. Své úvahy dokázal skloubit s velikou znalostí historie, jejíž studium mu bylo celoživotním koníčkem.

Akademický malíř Jaromír Fajkus zemřel 30.června 2009 ve svých 85 letech a je pochován na městském hřbitově ve svém rodišti ve Frýdlantě nad Ostravicí.

 
Další->O díle

© Dobruse Fajkusova 2014